Spolek Lipničáci

UCTĚNÍ PAMÁTKY PADLÝCH VE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE
USKUTEČNÍ SE 8.KVĚTNA V 10 HODIN.
SEJDEME SE PŘED RADNICÍ A SPOLEČNĚ POLOŽÍME KVĚTINY U PAMÁTNÍKU NA STARÉM HŘBITOVĚ                     SPOLEK LIPNIČÁCI


Nikdo nesmí být zapomenut, nic nesmí být zapomenuto   (z proslovu Jaroslava Saláka na vzpomínkověm shromáždění k výročí porážky německého fašizmu a osvobození Československa)         

Scházíme se dnes na tomto pietním místě, abychom si připomněli výročí porážky fašismu a osvobození Československa. Bylo to pátého května 1945, kdy začalo povstání proti nenáviděným okupantům. Bylo to pátého května před dvaasedmdesáti roky, kdy zaměstnanci lipnické pošty zachytili v časných ranních zprávy o povstání lidu v Praze           a na Kladně.                                                                     Připomeňme si tyto události v naší obci, tak jak jsou zaznamenány v kronice naší obce:                                               5. května. Poštovní úřad začal přerušovat německým úřadům a služebnám jejich hovory a telefonicky střežil pohyby německých vojsk na příjezdových silnicích. Ráno byly strhávány německé nápisy, bylo ukončeno vyučování ve škole, zastavena práce v lomech. Na náměstí se shlukovali občané. Na baště byl umístěn československý a sovětský prapor. Lipničtí četníci ukořistili šest pušek, jednu pistoli a granát. Práce se ujal ilegální národní výbor, jehož předsedou byl kameník Karel Dolejš. Občané jeví porozumění pro potřeby doby, každý stojí na svém místě a na výzvu místního rozhlasu ihned vykonává daný příkaz. Revoluční hlídky střeží ve dne i v noci naši obec. Řídili je důstojníci v záloze z bývalé československé armády Josef Koťara, Václav Novák, Petr Kalenský a MuDr. Josef Kubát. Téhož dne zmizeli z obce němečtí četníci. Národní výbor pověřil velením Josefa Maxeru. Všichni s napětím poslouchali zprávy     z povstalecké Prahy.                                                          6.května. Četničtí strážmistři Beneš a Rajdl odzbrojili v okolí skupinu německých vojáků. Bedřich Plichta a Ladislav Havel přinášeli na motocyklu situační zprávy. Jeli do tehdy Německého, dnes Havlíčkova, Brodu, ale ani pozdě v noci se nevraceli. Ve zlé předtuše začal oba hledat František Havel. Na velitelství SS, na brodském letišti, na gestapu i na SS-lazaretu jej ubezpečovali, že o nich nevědí.                                                    7. května. ráno přijíždí na Lipnici nákladní auto plné příslušníků SS. Ti obsadili četnickou stanici a s namířenými zbraněmi obcházeli obcí. Snažili se zjistit, zda na hradě visel rudý prapor. Naštěstí pro obec a její obyvatele jej noční vítr a déšť potrhal, a tak SS-mani nic nezjistili. Dostávali odpovědi, že to byl národní prapor.V průběhu dne prchaly různé německé oddíly směrem na západ. Místní rozhlas je stále napojen na Prahu a atmosféra pražského povstání ovládla Lipnici Mnozí projevovali snahu jít Praze na pomoc. Antonín Novák se sám do Prahy vydal. Cestou se dostal mezi skupinu partyzánů, ti mu dali pušku a s nimi se dostal do Prahy. Účastnil se stavby barikády, do bojů však nezasáhl.I další den se stupňovalo napětí a očekávání, opět se nikde nepracovalo. Během dopoledne se podařilo kováři Josefu Farkačovi opravit hlas radničních hodin, které po celou dobu fašistické okupace byly němé. Ukazovaly pouze čas. Odbíjení čtvrtě, půlky a celé hodiny vzbudilo radostné oživení po celé obci. Všichni to brali jako symbol, že končí temná doba šestileté okupace. Krátce po poledni se ozvaly silné výbuchy od Německého Brodu, Na brodském letišti fašisté ničili svá letadla a techniku. Teprve devátý květen přinesl osvobození. Brzo ráno ovládla všechny radost, Praha byla osvobozena Rudou armádou, fašistické Německo kapitulovalo. Od rána je slyšet kanonádu. To rudá armáda hnala německé oddíly           od Jihlavy a rozbíjela je. Část z nich prchá ve velkém chaosu i přes Lipnici. Jiné části německých vojsk utíkají zcela neorganizovaně přes pole a lesy. Vilém Benda přivezl s našimi hlídkami od Dolního Města spoustu zbraní, včetně pancéřových zbraní. Zahodili je tam Němci, kteří v nepřetržitém proudu prchali po silnici od Humpolce. Nastává všeobecné veselí, staví se slavobrána na uvítání Rudé armády. Byla zorganizována revoluční garda, která měla asi padesát členů. Zbytky demoralizované německé armády stále procházejí na západ, odhazují zbraně a vzdávají se do zajetí. Ladislav Havel a Bedřich Plichta jsou stále nezvěstní.                                             10. května odpoledne přijíždí nákladní auto s rudoarmějci, byli nadšeně uvítáni, zahráli na harmoniku, zatančili kozáčka, zatančili si s místními děvčaty a spěchali dále na Prahu.   

        Vzpomeňme i padlé na frontách této strašné války, miliony lidí, kteří zahynuli v koncentračních táborech, v mučírnách gestapa.                                                                                           V souladu s cílem našeho spolku budeme i nadále tyto události připomínat, pamětníci ubývají. Nepřipusťme překrucování a přepisování dějin, zpochybňování podílu Rudé armády             na porážce německého fašismu, stejně jako podílu americké armády.





Blíží se květnové dny, budeme si připomínat události z roku 1945 - dříve výročí osvobzení, dnes výročí ukončení války.

Tyto události připomínáme bez komentáře citací z lipnické kroniky                                                    "Devátý květen konečně teprve přinesl osvobození.Nastává všeobecné veselí a připravuje se stavba slavobrány na uvítání Rudé armády.Tentýž den je Rudá armáda v Něm. Brodě. Zbytky německých armád prchají směrem na západ, jsou demoralizovány, že odhazují zbraně a dávají se do zajetí. Toho dne Rudolf Žáček, Josef Koťara a Jaroslav Salák odzbrojili a zajali 71 Němců a pak ještě za Dolním Dvorem 23 mužů a 1 ženu. Zbraní a střeliva je nyní dost a z radnice se stal jakýsi štáb ozbrojených jednotek, které byly vytvořeny z dobrovolníků.                                          Neslavně si v těchto dnech vedl velitel četnické stanice Jareš, který utekl již 5.května na Svitálku k příbuzným. Národní výbor pověřil velením strážmistra Josefa Maxeru.                            10.května v 16.hodin přijelo na náměstí nákladní auto rudoarmějců. Rudoarmějci byli přivítáni. Byli to urostlí a osmahlí chlapci. Zahráli na harmoniku, zatančili s našimi děvčaty a odjeli. V noci  v 0,30 hod začal pak přes obec nepřetržitý proud armády maršála Malinovského. Od té chvíle bylo vše na nohou. Asi ve 2 hod. volala telefonicky Kejžlice, že prý tam jsou SS mani. Toto bylo tlumočeno jednomu důstojníku, a ten nařídil jednomu oddílu, aby tam odbočil......"     

Atmosféru květnových dnů roku 1945 vystihuje i dokument jehož překlad z ruštiny uvádíme. (originál je k dispozici na obecním úřadě)                                                                                          Lipnice nad Sázavou, kde jsme potkali pana Petra Kalenského                                                         Velení strany z celého srdce Vám děkuje za poskytnutý pobyt, gratulujeme k vítězství a znovu vzkříšení silné a nezávislé Československé republiky.                                                                        Slovanské národy s pomocí bratrského ruského národa budou pomáhat nesvobodným národům znovu nabýt svoji samostatnost.                                                                                             Ruský národ a jeho Rudá armáda vždy  a za všech okolností bude poskytovat pomoc bratrskému českému národu.                                                                                                              Prosím, přijměte naši velikou radost a poděkování od všech našich vojáků, poddůstojníků a důstojníků celého oddílu.                                                                                                                      Ať žije soudruh Stalin, vrchní velitel, ať žije svoboda a nezávislost Československé republiky.

                                                                                                   Velitel oddílu, kapitán Fedorov                                                                                                           zástupce velitele Viktorčik