AKTUALITY
Aktuální informace:
Den vítězství nad nacismem a Vzpomínkový den obětem druhé světové války si připomeneme v neděli 8. května. Sejdeme se v deset hodin na starém hřbitově. Srdečně zveme všechny naše spoluobčany. Spolek Lipničáci
Pro letošní rok jsme od zastupitelstva dotaci na akce pro spoluobčany a žáky školy obdrželi.
Plánujeme: vzpomínkové akce 8. května a 28. října, pokud to pandemická situace dovolí, tak uspořádáme pro žáky školy soutěž ke "Dni dětí", setkání důchodců, soutěž o nejlepší zelí a případně o nejlepší štrůdl. V intervalech 2 - 3 týdnů budeme obměňovat naši vývěsku, která je umístěna na Hotelu Lipnice, (Brixen). Vývěsku jsme si mohli pořídit v loňském roce díky daru od sponzora a pochopení majitele objektu.
Na naši vývěsce zveřejňujeme aktuální informace a dokumenty spojené s osobnostmi spjatými s Lipnicí. Většina dokumentů (fotografie, reprodukce obrazů ,apod.) nebyla dosud nikde publikována. --
--
rok 2021
Tak jako každý rok jsme požádali zastupitelstvo o dotaci na akce, které pořádáme pro spoluobčany a školu. Žádost byla zamítnuta, údajně pro politizaci našich akcí. Vyvrcholila tím nanávistná kampaň proti našemu spolku, (pomluvy, lži v novinách, atd.) , mnohdy posunutá do osobní roviny. Byl přímý vymazán odkaz na naše stránky z webu města Lipnice. Ze všech kroků, které proti nám byly a jsou podnikány jednoznačně vyplývají snahy o znevážení naši práce a likvidaci našeho spolku.
Městský úřad vydal knihu o Lipnici pánů autorů Hanzlíka a Rafaje. Mimo několika nepřesností opomenuli autoři uvést náš spolek. Naši zástupci proto požádali pana starostu o vysvětlení. Text dopisu i odpověď.
Citace z knihy: "Život na Lipnici významně obohacují naše spolky. Jak tradiční, Sbor dobrovolných hasič§, fotbalový oddíl TJ Sokol a Český rybářský svaz, tak originální, jako jsou Lipničtí šunkovníci, kteří obnovují tradiční sušení masa a masných výrobků, nebo Chili klub sdružující přátele pálivých papriček a dalekých cest."
Vážený pane starosto V minulých
dnech vyšla obrazová publikace " Lipnice n. Sáz. včera a dnes". Jejími autory
jste Vy a pan místostarosta Bc. M. Hanzlík. Jde o velmi dobrý počin, který
seznamuje občany s historií města a zároveň jim představuje jeho současnou
podobu.V úvodu publikace kromě jiného jmenujete spolky a organizace, které
ve městě působí a starají se zde o zábavu, kulturní a
společenskou činnost. Marně jsme mezi těmito seskupeními hledali Spolek Lipničáci, který se na
těchto činnostech podílí velkou měrou. Zároveň se stará a pečuje o historické
památky ve městě a každoročně uctívá památku padlých v I. a II. světové
válce. Tohle opomenutí se nemile dotklo všech členů spolku, kteří jej považují
za znevážení své práce. Svědčí
o negativním postoji a nevraživosti vůči spolku. Chtěli bychom Vám také
připomenout Vaše slova, kdy jste nás po svém zvolení ubezpečoval o tom, jak si
naší práce vážíte a jak budete náš spolek podporovat. Vzhledem k tomu, co jsme pro město a jeho občany udělali, je toto
Vaše opomenutí a jednání nepochopitelné. V žádném případě se s tím nehodláme smířit a důrazně Vás
žádáme o vysvětlení, proč jsme nebyli zařazeni mezi spolky a organizace
uváděnými ve Vašem úvodním slovu ve výše zmíněné publikaci. Žádáme, aby vysvětlení bylo zveřejněno ve vývěsní skříňce městského
úřadu a na webových stránkách města. V Lipnici nad Sázavou, listopad
2020 Za
Spolek Lipničáci Vladimír
Charamza, Boleslav Dlouhý
odpověď pana starosty:
Vážený pane Charamzo, Vážený pane Dlouhý,
odpovídám na Váš dopis, který jsem obdržel 16.11.2020 a kterým se ohrazujete proti absenci jména Spolku Lipničáci v publikaci "Lipnice včera a dnes a domáháte se veřejného vysvětlení neuvedení jména vašeho spolku. Mýlíte se v tvrzení, že spolky a organizace jsou v knize uvedeny v mém úvodním slovu. Z jeho kontextu je zřejmé, že je jednostránkové. Některé spolky a organizace jsou jmenovány v rámci stručného popisu historie a současnosti na následující straně. Tento popis je stručný a neúplný proto, že naším záměrem nebylo vytvoření všeobsažného almanachu. Účelem publikace bylo na technicky pevně daném počtu listů a formátu knihy ukázat maximum fotografií porovnávajících minulost místa se současností. Nebylo cílem uvádět všechny spolky a organizace. Budiž vám dokladem, že v předmětném textu kromě dalších spolků není jmenována ani Tělocvičná jednota Sokol České obce sokolské s více než stoletou historií. Je to možná chyba, která může mrzet, ale nikoli záměr. Věřím, že je pro Vás toto vysvětlení dostačující. Sděluji Vám, že nespatřuji důvod zveřejňovat jej ve vývěsní skříňce městského úřadu a na webových stránkách města, jak žádáte. A to proto, že se jedná o o dvoustrannou záležitost, kterou nejsou ostatní občané města dotčeni. Dovolte mi dovětek. Podivuji se tónu vašeho oficiálního dopisu doručeného doporučenou poštou a ohrazuji se proti Vašim slovům o negativním postoji a nevraživosti vůči spolku. Vaši činnost město podporuje po všechna léta existence spolku formou dotací, finančních darů, samozřejmým poskytování prostor pro vaše schůze a další skutky. Závěrem přeji Vám i všem členům Spolku Lipničáci především pevné zdraví ve zvláštní a nelehké době koronavirové, která kromě jiného klade vysoké nároky na psychiku lidí. Přeji si, aby pominula co nejdříve a aby se i váš spolek mohl navrátit k běžné činnosti přinášející radost nejen jeho členům.
S pozdravem Zdeněk Rafaj, starosta
pozn: Jak jsme několikrát informovali, náš spolek z dotací financuje akce, které pořádáme pro důchodce a žáky naší školy, dále finanční náklady spojené s výročím osvobození a vzniku republiky. Každoročně dotaci vyúčtujeme a nevyčerpané peníze vracíme! Žádné dary jsme neobdrželi, ani o ně nežádali! Vlastní činnost financujeme z členských příspěvků.
Závěr nechť si laskavý čtenář udělá sám
Totalitární praktiky místostarosty
Jak jste jistě zaregistrovali náš spolek od čtvrtka 2.7 nemá vývěsní skříňku. Ve středu 1.6. pan místostarosta vyhrožoval našemu předsedovi, že musí ihned odstranit z vývěsní skříňky proslov připravovaný k 8. Květnu - tedy ke dni výročí Dne osvobození (tak je tento den charakterizován v zákoně č. 245/2000 Sb. i v jeho novele z 10. 2. 2004. Nevíme co mu najednou začalo vadit, když tam ten článek (viz níže)byl od zmíněného 8. Května. Vyhrožoval do telefonu, že s obsahem nesouhlasí, a že pokud ho nesundáme do druhého dne, tak to udělá sám. Na námitku, že nám nikdo nemůže diktovat, co můžeme a co nemůžeme mít ve vývěsní skříňce, tak argumentoval, že vývěska je "náš (radniční) majetek, stejně jako autobusová čekárna!" Považujeme jeho vyhrožování za hrubý zásah do práva na svobodné vyjadřování ,hodné nejhlubší husákovské normalizace. Podobně vyhrožoval lipnickému faráři po instalaci nového zvonění na kostele. Chování pana místostarosty se neslučuje s chováním veřejného činitele.
O našich akcích Vás budeme informovat informačními listy do schránek a na plakátech
Text připraveného proslovu k 75. výročí vítězství nad německým fašismem
Pozn: V roce 2000 byl vydán zákon č. 245/2000 Sb., O státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Název byl zkrácen na 8. květen - Den osvobození. K další novelizaci došlo v roce 2004 a s platností od 10. 2. 2004 slavíme 8. květen - Den vítězství.
Bez komentáře
"Nedávejte nic nepříteli." Farář od Brodu po okupaci
kázal proti nacistům. Ti ho pak umučili
JIŘÍ SVATOŠ DNE 7. 1. 2020 6:33 HAVLÍČKOBRODSKO , NEZAŘAZENÉ ,OSOBNOSTI 35 ZOBRAZENÍ Jeho nejvýraznější vlastností byla tvrdohlavost. Farář Jan Havelka v Lipnici nad Sázavou kázal vždycky stejně vlastenecky - ať už byl u moci Masaryk, Hácha nebo Hitler. Jeho urputnost ho ale nakonec - prakticky uprostřed druhé světové války - stála život.
Jan Havelka pocházel z východních Čech, konkrétně z obce Smidary, která leží nedaleko od Nového Bydžova. Na začátku dvacátého století absolvoval katolický seminář a v roce 1912 byl vysvěcen na kněze. V následujících téměř dvaceti letech střídal různé církevní funkce na rozličných místech v Čechách a na Moravě. Na tehdejší Německobrodsko ho jeho nadřízení poslali až v roce 1931 - tehdy se stal farářem v Lipnici nad Sázavou. A tomuto malému městečku zůstal věrný až do své smrti. V Lipnici však zdaleka nebyl činný jenom v kostele a na faře. Působil například v tamní buňce lidové strany, organizoval různé kulturní akce (především koncerty v kostele) a mezi farníky vybíral také peníze na sirotky a další chudé. Místní lidé si na něm však nejspíš nejvíce cenili jeho vlastenecké názory. Zejména na sklonku první republiky burcoval proti nacistickému Německu a vyzýval své spoluobčany k tomu, aby se vůči třetí říší postavili. Názory nezměnil Nic takového se však - jak víme - nestalo. Přišel podpis mnichovské dohody, pád demokracie a v březnu 1939 i okupace Čech a Moravy nacistickými vojsky. Jana Havelku jako by to však nijak nepoznamenalo. Lipnické občany dál burcoval především k tomu, aby zůstali hrdými Čechy a aby Němcům pokud možno neustupovali. I mezi lipnickými věřícími se však nakonec našel minimálně jeden udavač. O koho šlo, nevíme. Nejpozději v dubnu 1940 se však o Havelku začalo zajímat gestapo. Zatím ho ale jeho agenti jen sledovali. Z následujících měsíců proto máme relativně přesné dokumenty o tom, co lipnický farář při mších kázal. Tak kupříkladu 21. dubna 1940 přítomné vyzval, aby se modlili k Bohu za to, aby českému národu opět přinesl světlejší dny. Tehdejší životní podmínky v protektorátu označil za nouzi a trápení. Tehdejší lipničtí obyvatelé si všimli, že mše začali nově navštěvovat podivní lidé, které nikdy před tím neviděli. Tito lidé se navíc podezřele často pohybovali i po městě. Místní farníci sice Havelku varovali, že mu hrozí nebezpečí. Farář však jejich výzvy nebral vážně. "Žádné kovy nepříteli" Například při mši 7. července znovu nacistickou moc ostře kritizoval kvůli tomu, že zakázala oslavy příchodu Cyrila a Metoděje i připomínku upálení mistra Jana Husa. Při témže kázání farníkům oznámil, že je povinen přečíst novou vyhlášku protektorátní vlády. Než ji však začal předčítat, řekl, že je nudná a nezajímavá. Šlo o výzvu, aby se lidé účastnili sbírky kovů pro nacistickou armádu. Havelka však své spoluobčany požádal, aby žádné kovy "nepříteli" nedávali. O pár dní později na něj před lipnickou farou čekalo gestapo. Závěr Havelkova života už lze zmapovat jen ve velmi hrubých obrysech. Jisté je, že krátce po zatčení ho vyslýchali němečtí tajní policisté přímo v Lipnici, pak Humpolci a v nedalekém Německém Brodě. Víme také, že Havelka při výsleších odmítal s vyšetřovateli spolupracovat a byl tak vystaven mimořádně krutému mučení. To pokračovalo i v roce 1941, v jehož průběhu byl bývalý lipnický farář převezen do Hradce Králové. Při jednom z brutálních výslechů (pravděpodobně v Německém Brodě) Havelka nátlak agentů gestapa nevydržel a dostal mrtvici. Kdy přesně se to stalo, nevíme. Jisté však je, že následně byl převezen do německobrodské nemocnice. Byl ve vážném stavu, lékaři tak doslova bojovali o jeho život. 12. května 1942 však následkům brutálních výslechů podlehl. Německý mimořádný soud nad ním však (ani téměř dva roky po zatčení) žádný rozsudek vynést nestihl... farář, havelka, historie, lipnice, nacismus
Jednání o uctění památky faráře Jana Havelky
V lednu 2019 vyšel v Havlíčkobrodském deníku článek s nadpisem: "Umučený farář se dočká památníku v Lipnici n/S "
Uvádíme jeho doslovný přepis: Dnes už by mělo být jasno, zda se farář Jan Havelka, kterého za války umučilo gestapo, dočká důstojného památníku. Spolek Lipničáci mu chtěl postavit pomník na náměstí, bývalé vedení radnice bylo jen pro pamětní desku s reliefem obličeje.Nové vedení radnice, nezávislý starosta Zdeněk Rafaj, je pro bystu poblíž lipnického kostela. Faráře Havelku obyvatelé Lipnice často přirovnávají k Josefu Toufarovi z Číhoště.
Autorka článku vycházela zřejmě z informací od pana starosty, sama by si to asi nevymyslela. Dnes se k tomu pan starosta ani nikdo jiný z vedení obce nehlásí.
Jednání zástupců spolku a vedením radnice - ať minulé, nebo současné - se táhnou déle něž dva roky. Od zastupitelů byly předkládány nejrůznější argumenty: " jsem zásadně proti,i když nevím proč", jednou byl návrh příliš mohutný, místo na náměstí není vhodné, protože by zakrývalo výhled na Melechov, "už na tom místě stojí kamenné pítko", " na Lipnici je přesochováno", podstavec je hranatý a nehodil by se k oblému ohrazení schodů ke kostelu, bustu z bronzu by mohl někdo rozbít, nemáme dost informací, ......
Spolek ve spolupráci s autorem návrhu akademickým malířem Františkem Janákem se snažil všechny připomínky zohlednit. Předložili jsme kompromisní návrh na umístění památníku vedle schodiště ke kostelu. Zprvu se zdálo, že s tímto místem budou zastupitelé souhlasit. Na zastupitelstvu jsme chtěli jen souhlas s umístěním památníku na pozemku obce, peníze bychom sehnali sami, František Janák návrh zhotovil bez nároku na honorář.
Vzhledem k tomu, že se objevují stále nové a nové pseudoargumenty, aby se návrh nerealizoval, rozhodli jsme se jednání ukončit a projekt nabídnou buď rodišti Jana Havelky, nebo jiné obci z lipnické farnosti, i když naší prioritou bylo a je zachování památníku pro Lipnici.
Celý problém s umístěním památníku na Lipnici je dle našeho názoru v tom, že s návrhem přišel spolek, a ne někdo z vedení obce.
Spolek Lipničáci