Umučený farář Havelka nebude mít na Lipnici pomník

Místostarosta Hanzlík sice napsal 31. ledna 2018 v Havlíčkobrodském deníku, že pomník podle návrhu akademického malíře Františka Janáka bude v dolní části náměstí,(následující text), ale následně obecní zastupitelstvo návrh zamítlo. Nevíme proč, nechtěli jsme na nic jiného než souhlas s umístěním na obecním pozemku. Financování jsme chtěli z dotace a sponzorských darů. Podmínkou žádosti o dotaci je souhlas majitele pozemku.

Lipnice nad Sázavou - Pomník faráři Janu Havelkovi, vlastenci, který zemřel v roce 1942 v nemocnici v tehdejším Německém Brodě nyní Havlíčkově Brodě na následky mučení gestapem, by měl stát v jeho rodné obci Lipnice nad Sázavou. S návrhem na stavbu pomníku přišel místní Spolek Lipničáci.

V květnu loňského roku uplynulo 75 let od úmrtí faráře Jana Havelky na následky mučení v gestapáckých služebnách v Havlíčkově Brodě a Hradci Králové. Jan Havelka byl zatčen na základě udání za vlastenecké kázání v lipnickém kostele v červnu 1940. "Naše obec zůstává mnoho dlužna tomuto statečnému člověku a vlastenci. Pomník by byl důstojným oceněním jeho památky. Naše obec by se tak připojila k řadě válečných pomníků a dalších památek připomínajících odkaz obětí druhé světové války," tvrdí organizátoři pietní akce. "Zatím nepadla závazná dohoda na přesné podobě pomníku. Návrh zpracoval akademický sochař František Janák. Předpokládané umístění pomníku je plánováno na prostranství v dolní části náměstí," informoval místostarosta Lipnice Marek Hanzlík. Jak dodal, stavba pomníku na náměstí v Lipnici je ale závazný krok, který je třeba dobře promyslet už s ohledem na přesně danou podobu náměstí, kterou stvořil architekt Aleš Burian. V červnu 2017 Lipničáci svůj záměr předložili obecnímu zastupitelstvu, které s ním souhlasilo. Stavbu pomníku by chtěli financovat z dotací a darů. Podle místostarosty Hanzlíka na stavbu pomníku přispěje i obec, přesné datum, kdy by pomník měl stát, zatím nepadlo.

Autor: Štěpánka Saadouni

Zdroj: https://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/umuceny-farar-havelka-bude-mit-na-lipnici-pomnik-20180130.html Havlíškobrodský deník 31.1.2018

pozn: Farář Jan Havelka nebyl lipnickým rodákem, jak uvádí autorka článku. Narodil se ve Smidarech, na Lipnici působil od roku 1931 do zatčení v roce 1940,

Jan Havelka - lipnický farář, vlastenec, statečný člověk, mučedník

* 10.5.1887 Smidary

kněžské svěcení 14.7.1912

1931-1942 - farář, Lipnice n. Sázavou

28.8.1940 - zatčen na udání - vlastenecká kázání proti nacistickému režimu

+ 12.5.1942 v nemocnici v Havlíčkové Brodě na následky mučení na gestapu, pohřben v Kouřimi.

Jan Havelka

Podlipnické kostely: ...objev gotických fresek v kostele sv. Martina v Dolním Městě, který učinil již v roce 1938 lipnický farář Jan Havelka, jenž fresky částečně odkryl. Oprava kostela pak byla realizována v letech 1940-1941. Následně byly objeveny fresky i v kostele sv.Markéty v Loukově a sv.Jiří v Řečici.

Obžalovací spis: V OBČANSKOPRÁVNÍ VĚCI Mimořádnému soudu (zabývající se rychlým posouzením politických trestných činů) při německém Zemském soudu v Praze. Obžalovací spis (překled z německého originálu, archiv bezpečnostních složek ) Farář Jan Havelka z Lipnice nad Sázavou - správní obvod Německý Brod (Havlíčkův), od 8. července 1940 v cele předběžného zadržení, od 20. července 1940 ve vyšetřovací vazbě soudní věznice Havlíčkův Brod, na základě zatykače vydaného obvodním soudem Havlíčkův Brod 20. července 1940, svobodný, protektorátní příslušník, římskokatolická církev, dle svých údajů nikdy netrestán, je obviněn: Od dubna do července 1940 se opakovaně dopouštěl přestupkového jednání, kdy veřejně, s rozmyslem, opovržlivě a zlovolně hanobil Říši. Provinění - dopustil se trestného činu dle § 134 . Důkazní prostředky: I.) Údaje, které poskytl sám obviněnýII.) Svědci: a.) Rudolf Kuchler, Gestapo, Havlíčkův Brod b.) Johann Jonasch, Gestapo, Havlíčkův Brod c.) Anton Gleismar, Gestapo, Havlíčkův Brod

Podstatné závěry plynoucí se shromažďování důkazů U příležitosti bohoslužby ze dne 21. dubna 1940 v katolickém kostele v Lipnici odkazoval obviněný na současné utlačování českého lidu. Vyzíval svou komunitu, aby se bez ustání modlila k Bohu, který českému lidu opět přinese světlé dny. Doslovně pronesl: "Jsme ničeni, pošlapáváni a hanobeni." "Co máme my? Nouzi, trápení a válku." Poté vyzval přítomné, aby se modlili. Pouze tím mohou být prosby veškerého českého lidu vyslyšeny. Doslova řekl: "Více už říkat nepotřebuji, doufám, že mi všichni rozumíte." 7. července 1940 měl obviněný opět kázání na Lipnici u příležitosti katolické bohoslužby. Logicky v jejím průběhu řekl mimo jiné:"5. červenec je den, který byl až do založení Protektorátu oslavován Čechy jako památný den a svátek. V současném roce byl tento zvyk přísně zakázán, ačkoli si to celý český národ nepřál. Naše děti již nesmí slyšet pravdu. Ano, vše je již minulostí, a vše se minulostí stává. Ani ty domečky pod horami, ani ty už nejsou naše. Krásně to básník vyjádřil v písni: Chaloupky pod horami, co se to stalo s Vámi, byly jste takové hezké, Vy naše chaloupky české. Tyto domečky zmizely pouze a jenom proto, že stály někomu v cestě." Tímto narážel na osvobození území Sudet. Následně došlo na Svatého Cyrila a Metoděje, jejichž památce věnovala bývalá Československá republika 5. červenec jako sváteční den. K tomu se obviněný vyjádřil takto: "V roce 872 zakusili poprvé Němci ohromnou sílu českých mečů. Chtěl bych upozornit, že právě tato válka byla způsobena činy Cyrila a Metoděje, kteří byli trnem v oku německým knížatům. Ani našeho českého mučedníka Jana Husa nesmíme uctívat, jak bychom si přáli. Přesto jsem ale očekával, že bude na jeho poctu celá Lipnice ozdobena vlajkami. Byl jsem ale zklamán, že ani Češi, u kterých jsem to s jistotou předpokládal, toto mé očekávání nenaplnili. A když náš "Nepřítel" slaví kapitulaci Francie, tak chce jistě trumfnout jednu z dalších zemí. V poslední době ke mně chodí lidé s prosbou, abych jim vystavil nový rodný list. Razítko již údajně není platné, měla by být používána pouze Protektorátní razítka. Ten starý by měl tedy zmizet, protože je na něm nápis CSL (Československo) a protože tahle zkratka CSL začala někomu smrdět." Obviněný poté začal mluvit o výnosu Protektorátní vlády z 21. prosince 1940, číslo 29/40, který se týká nařízení mimořádné sbírky železa a kovů a podotkl k tomu: "Z pozice českého faráře se cítím zavázán k tomu, abych nahlas přečetl dopis, který jsem obdržel od Protektorátní vlády. Musím Vás ale předem upozornit, že tento dopis je velmi nudný a nezajímavý." Nato přečetl adresu v češtině a dodal: "Abyste věděli, odkud vítr fouká, pokračuji takto", načež přečetl adresu ještě jednou v německém jazyce. A ještě se jízlivě vyjádřil takto: "Z tohoto můžeme vidět, že má náš "Nepřítel" nedostatek kovů. I kovy z našich hrobů mají být ukradeny. Nemohu tomu uvěřit a sám sebe musím přesvědčovat o tom, že se to tak opravdu stane. Existuje ale ještě jeden způsob záchrany. Pokud budou všechny mřížky a kovy v dobrém stavu, mohou nadále na hřbitovech zůstat. A proto, moji milí Češi, vás jako český farář prosím, uveďte své hroby do pořádku, aby náš "Nepřítel" nic nedostal. Neboť Vás ujišťuji, že i ten nejmenší kousek železa se brzy stane vražedným předmětem (zbraní)." Těmito projevy a připomínkami hanobil obviněný veřejně Říši a činil tak s rozmyslem, opovržlivě a zlovolně. Jeho počínání je tím spíše odsouzeníhodné, že si jako farář uvědomuje, že jeho farníci mají velkou důvěru v jeho vyjádření při kázáních. Obviněný doznal, že uvedených výpovědí užil. Musel také připustit, že výrazem "Nepřítel" byl myšlen německý lid. Vysvětluje, že jako rodilý Čech odkazoval ve svých kázáních pouze na dějiny národa českého, ale na svou vlastní obhajobu již nemůže nic podstatného dodat.

Je požádáno: a.) Zahájit soudní postup v trestním řízení při mimořádném soudu v Praze b.) Rozhodnout o trvání vyšetřovací vazby proti obviněnému (toto lze přeložit paradoxně jak slovem UKONČIT TRVÁNÍ, tak ROZHODNOUT o trvání - dle žádné indicie nedokážu říci, která varianta je správná)

Vrchní státní zastupitelství při Německém zemském soudu - 5 K Ms 74/40 Praha 14, dne 21. května 1942 soud Do rukou .panu generálnímu státnímu zástupci při německém Vrchním zemském soudu v Praze. Věc: Trestní záležitost proti faráři Janu Havelkovi kvůli přečinu dle § 134a a StGB. R.V. od 18.12.1934 - IIIa - 25371- Označení spisu Říšského ministra spravedlnosti - IIIg 21 4208/40- Označení spisu Generálního státního zástupce - 2 AR 1506/40 - Předběžná zpráva z 5.2.1942 Vyhotovil: St.A.Dr.Portl Obviněný Jan Havelka zemřel 12.5.1942 v nemocnici v Havlíčkově Brodě. Soudní řízení je tímto ukončeno. Gez. Dr. Ludwig